Čistíte si hlavu?

Čistíte si hlavu?
Ne jako, že si ji umýváte, ale čistíte si Vaši mysl? 🙂

Při praxi balančních pozic v józe, je potřeba mít čistou hlavu. Pokud do naši mysli vstoupí jakákoliv myšlenka, padáme. Podobně to funguje v našem životě… Stejně tak, jako uklízíte svůj dům, byt, skříň od nahromaděných nečistot, zbytečností, je potřeba vyčistit i naši hlavu.  Protože naše hlava se stejně tak umí zanášet různými událostmi, emocemi, prožitky. Když se je naučíme zpracovat (uklidit), výsledkem bude nejen čistá mysl, ale psychická, duševní pohoda a zdravé tělo. Věřím, že stav našeho těla, mysli a duše jsou vzájemně propojené a stav jednoho ovlivňuje druhé. 

Pokud bude moje mysl negativní, budu živit svoje historické strachy, obavy, promítne se to do mojí duše a fyzického těla v podobě blokace, bolesti, či nemoci. Nemusí to být hned, ale časem se může stát, že se naše mysl opravdu zanese nepořádkem až po strop a už nebude, kam jinam ukládat, než do našich buněk, orgánů… Naše duše si ponese břemeno a místo toho, abychom se ze života uměli radovat a užívali si každodenních maličkostí, žijeme minulostí, která nás zranila, nebo budoucností, která se ještě nestala a ani nemusí přinést nic z čeho máme obavu. 

Jak můžeme čistit hlavu?

Já doporučuji tyto 3 techniky:

  1. Meditace
  2. Praxe vděčnosti
  3. Umění odpouštět a sebeláska 

Meditace je skvělý způsob, jak utišit naše myšlenky. Teprve, když se nám podaří zklidnit mysl, dokážeme se naladit na to, co je opravdu důležité, na podstatu samotného bytí. Pokud jste někdy zkoušeli meditovat a nešlo to podle Vašich představ, nezoufejte, umění meditace je proces, který chce čas a pravidelnou praxi. Téměř nikomu z nás se nepodaří ihned zastavit tok našich myšlenek. Existují však jednoduché přípravné techniky, jako například koncentrace nebo vizualizace. Koncentrací stáhnete pozornost na jednu věc, Vaši mysl tedy zaměstnáte soustředěním se na jeden podnět. Může to být například Váš dech nebo plamen svíčky, nebo kombinace.

Cvičení:

Posaďte se do příjemného sedu, ať jsou Vaše záda rovná, ramena uvolněná. Zavřete oči a pozornost upřete k Vašemu dechu. Vnímejte, proudění vzduchu přes nosní dírky s nádechem i výdechem. Zkuste spočítat délku vašeho nádechu i výdechu. Postupně prodlužujte nádech i výdech. Pokud se po určité době začnete nudit a Vaše mysl si opět začne hledat další podněty, otevřete oči a zadívejte se na jeden bod před Vámi. Může to být cokoliv, flíček na podlaze, dírka ve zdi, květina, plamen svíčky, u toho stále počítejte Váš dech, vnímejte proudění vzduchu kolem nosních dírek a stále se koncentrujte na jeden bod před Vámi, než se Váš zrak rozostří a Vy zjistíte, že možná na krátký okamžik, jste prožili meditativní stav.

Praxi vděčnosti bychom měli jako takovou vnitřní hygienu provádět kdykoliv, kdy nás přepadne jakákoliv negativní myšlenka nebo klidně i každý den. Může se z toho stát naše rutina. Praxe vděčnosti je skvělý způsob jak přesměrovat naši mysl od negativních myšlenek k pozitivním. Díky vnějšímu světu, médiím a požadavkům různých společenství jsme často upozorňování na to, co ještě nemáme, co ještě potřebujeme. Namísto toho, abychom byli chváleni za to, co jsme dokázali, dostaneme upozornění na to, co ještě musíme zvládnout, změnit. Proto je třeba, abychom se naučili sami naši mysl upnout na vše, co máme, co jsme dokázali. Můžou to být maličkosti, třeba to, že se nám podařil uvařit výborný oběd, že jsme si udělali pěknou zahrádku, že máme střechu nad hlavou, obě nohy, ruce…. Praxe vděčnosti je poděkování za všechno, co máme ve svých životech a věřím, že u každého z nás se najde spousta věcí, které vnímáme jako samozřejmost, ale v jádru podstaty se jedná o velmi zásadní věci, kterých váhu jsme zapomněli. Pojďme si je zase připomenout… 

Umění odpouštět. Může to být určité smíření se s naší minulostí, se situacemi, ze kterých jsme si odnesli bolest, křivdu, ublížené ego. Abychom mohli někomu zkusit odpustit, je potřeba pochopit druhou stranu, proč tak jednala, jaký k tomu měla důvod…? Pokusit se na celou situaci podívat bez emocí ze shora. A také je potřeba převzít za vše, co se stalo zodpovědnost. Pokud budeme neustále obviňovat ze svého utrpení ostatní, budeme navždy žít v minulosti a vše podstatné v přítomnosti nám uteče a možnost posunout se dál, zůstane nevyužita. Odpusťte sami sobě. Vše, co jste dělali, jste dělali, jak nejlépe jste za daných okolností mohli, pod různými vlivy okolí. Teď máte možnost nezopakovat stejnou chybu, tak proč se zabývat minulými chybami. Chyba není neúspěch, ale příležitost k osobnímu rozvoji.

Sebeláska je určitý druh sebe přijetí a s tím právě velmi úzce souvisí odpouštění, hlavně odpuštění sami sobě. Nikdo na světě není dokonalý, dokonalost je subjektivní pojem. Co je dokonalé pro mne, nemusí být dokonalé pro někoho jiného. Tak jako dokážete lásku dávat jiným, je potřeba lásku vracet sobě. Může to být v podobě odměňování se za malé úspěchy, může to být dezert v kavárně, bublinková koupel, masáž nebo třeba prostě a nahlas si řekněte: “jsem dobrej/dobrá”. Obejměte sami sebe a pokud tam opět naskáčou nějaké pochybnosti, vraťte se k praxi vděčnosti…

error: Content is protected !!

psychika

  • Odesláním formuláře souhlasíte se storno podmínkami.
  • Další potřebné informace ode mne obdržíte emailem
  • Storno podmínky